• Google Plus
  • Rss
  • Youtube
June 1, 2025

شکستى ڕیفراندۆمى هەرێمى کوردستان: هۆکاری یاسایی و سیاسی

دانا چراغ افندی/ توێژەرى دەرەکى – ماستەر لە ياساى نێودەوڵەتى/ زانكۆى كۆمپليتێنسى مەدريد           [email protected]

وشە سەرەكییەكان:: ڕیفراندۆم، مافی چارەی خۆنوسین، جیابونەوە، گەلانى نیشتمانى، هەرێمی کوردستان

https://doi.org/10.31271/jopss.10130

پوختە:

لەم لێكۆڵینەوەیەدا، شیكردنەوەی بۆ هۆكارە سیاسی و یاساییەكانی شكستی ڕیفراندۆمی هەرێمی كوردستان(٢٠١٧) دەکەین, بۆ ئەم مەبەستە سەرەتا باسى سەرهەڵدانی چەمكی مافی چارەی خۆنوسین و چۆنیەتی گەشەكردنی ئەم چەمكە دەكەین، پاشان ناساندن بۆ كەسایەتیە سەرەكیەكانی خاوەن ئەم مافە دەكەین بە تایبەتی بۆ گەلانی نیشتمانی و كەمینەكان لە چوارچێوەی یاسایی نێودەوڵەتی و هەرێمی كوردستان وەك نمونەی پەیوەندیدار بەم كێشەیەوە ناونیشانی سەرەكی لیكۆڵینەوەكەمانە. هەروەها ڕەوایەتی ئەرگۆمینتەكانی هەردوو لایەنی ناكۆک—هەرێمی كوردستان و حكومەتی بغداد—بە پێودانگی(معیاری) یاسایی ناوخۆی و نێودەوڵەتی هەڵسەنگاندنی بۆ كراوە، لە پێناو گەیشتن بە ئەنجامێكی زانستی. لە لایەكی ترەوە، ڕۆڵ و كاریگەری نێودەوڵەتی لەم لێكۆڵینەوەیەدا بە تەوەرێكی سەرەكی و یەكلاكەرەوە دانراوە، پاڵپشت بەو پێشینەی كە لە ڕابردو و ئێستادا دەبینرێت بۆ دیاریكردنی چارەنوسی گەلان، لەبەرچاو نەگرتنی ئەو ڕۆڵە وەك هۆكاری شكستی پرۆسەكە دەستنیشان كراوە، كە هاوسەنگی هیزی سەربازی و دەستبەسەرداگرتنی ʺخاك” ی گۆڕیوە لە بەرژەوەندی حكومەتی بغداد و بارودۆخیكی نۆی دروست كردوە كە قەرەبوكردنەوەی زۆر سەختە.

ملخص البحث

فشل استفتاء إقليم كردستان: أسباب قانونية وسياسية

في هذا البحث بغية تحليل الاسباب السياسية والقانونية لفشل استفتاء اقليم كوردستان العراق لسنة (2017) نتكلم عن بداية ظهور مفهوم حق تقرير المصير وكيفية تطور هذا المفهوم، ثم نتعرف على الشخصيات الرئيسية من اصحاب هذا الحق بالاخص للشعوب الوطنية والاقليات في اطار القانون الدولي واقليم كوردستان كمثال متعلق بهذه الاشكالية والذي هو العنوان الرئيسي لبحثنا هذا، وكذلك مشروعية جدال الطرفين المتنازعتين_اقليم كوردستان وحكومة بغداد_حسب معايير القوانين الداخلية والدولية والتي تم تقييمها بغية الوصول الى نتائج علمية. من ناحية اخرى معتبراً الدور والتأثيرات الدولية في هذا البحث من المحاور الاساسية والحاسمة، بالاستناد الى المقدمات التي بانت فيما سبق وفي الوقت الحالي لتحديد مصير الشعوب، وعدم الاخذ بنظر الاعتبار لهذا الدور والذي تم تشخيصه كسبب اساسي لفشل هذا المشروع، والذي غيرموازين القوة العسكرية والسيطرة على الارض لصالح حكومة بغداد حيث صنعت وضعاً جديداً من صعب جداً تعويضهاً .

 

Abstract

Failure of the Kurdistan Regional Referendum: Legal and Political Reasons

In this study, we analyze the political and legal reasons for the failure of the referendum in the Kurdistan Region (2017). For this purpose, we first discuss the emergence of the concept of self-determination and how this concept developed Minorities in the international legal framework and the Kurdistan Region as examples related to this issue serve as the address of our research. The legitimacy of the arguments of both parties to the conflict—the Kurdistan Region and the Baghdad government—has also been assessed according to domestic and international law standards, in order to reach a scientific conclusion. On the other hand, the role and influence of the international community is considered a major and decisive theme in this study, based on the past and present precedent for determining the fate of nations. has changed in favor of the Baghdad government and its situation has created new situation that is very difficult to compensate for.

References

Cervera, R. C. (2019). El fracaso internacional del independentismo catalán: causas jurídicas y políticas. Anuario español de derecho internacional, 35, 127-148.

Chornet, C. R. (1998). Los derechos del pueblo kurdo. Un ejemplo de los límites de la declaración de los derechos. Anuario Español de Derecho- Universidad de Navarra, 14, 543-559.

Cordesman, A. H. (2017). After ISIS: Creating Strategic Stability in Iraq. Washington: Center for Strategic and International Studies (CSIS).

Crocker, E. R. (2017). Informe del Grupo de Trabajo Futuro sobre Iraq. Atlantic Council.

Díaz, E. L.-J. (2019). El derecho de autodeterminación según el Derecho internacional y la reivindicación de Cataluña. Anuario Español de Derecho Internacional, 35, 149-178.

Espada, C. G. (2019). Los pueblos y su derecho de libre determinación (a propósito del proceso independentista en Cataluña). Anuario español de Derecho internacional(35), 61-82.

Espinosa, J. F. (2022). Las declaraciones unilaterales de independencia frente al estado constitucional en la comunidad internacional contemporánea. Retos actuales del estado constitucional, 661-698.

Frantzman, S. J. (2020, 02 15). The Jerusalem Post. Retrieved 02 15, 2020, from The Jerusalem Post: https://www.jpost.com/International/The-anti-Kurdish-lobby-Why-western-policymakers-often-betray-Kurds-617502

Georgieva, V. P. (2016). La crisis de Crimea y sus implicaciones en el derecho internacional. Revista de la Facultad de Derecho de México, 66(266), 311-345.

Gómez, J. M. (2019). La imprecisa regulación jurídica de los procesos de secesión en el derecho internacional postcolonial. El caso de Cataluña. Anuario mexicano de derecho internacional. vol.19, 81-114.

GOV, K. (2017). The constitutional case for Kurdistan’s independence & a record of the Violation of iraq’s constitution by Successive iraqi Prime Ministers and Ministers, the council of representatives, the Shura council, the Judiciary and the army. París: Institut kurde de París.

House, T. W. (2012, April 4). Office of the Vice President. Retrieved from Office of the Vice President: https://obamawhitehouse.archives.gov/the-press-office/2012/04/04/readout-president-and-vice-presidents-meeting-kurdistan-regional-governm

Keating, M. (1996). Nations against the State: the new politics of nationalism in Quebec, Catalonia and Scotland (1 ed.). London: Macmillan press.

KRP.org. (7 de February de 2015). KRP.org. Recuperado el ١١ de ئەیلول de ٢٠٢٣, de https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=pal5kA6IX9I=

KRP.org. (2017, Ogosto 10). KRP.org. Retrieved ئۆکتوبەر ١٠, ٢٠٢٣, from https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=MU1QnjEve6I=

KRP.org. (2017, Ogosto 22). KRP.org. Retrieved ئۆکتوبەر ١٠, ٢٠٢٣, from https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=2PzOSZX2t1M=

KRP.org. (2017, January 22). KRP.org. Retrieved ئۆکتوبەر ١٠, ٢٠٢٣, from https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=QVsSNFCPu9Y=

KRP.org. (2017, Ougust 24). KRP.org. Retrieved ئۆکتوبەر ١٠, ٢٠٢٣, from https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=9Ue5ArUvG7A=

KRP.org. (2017, Ogosto 23). KRP.org. Retrieved ئۆکتوبەر ١٠, ٢٠٢٣, from https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=V7/PJ/hVc7Q=

KRP.org. (2017, Ogosto 8). KRP.org. Retrieved ئۆکتوبەر ١٠, ٢٠٢٣, from https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articledisplay.aspx?id=JYJ3dWOTVQM=

Liceras, J. S. (2001). El conflicto del Sahara Occidental, reflejo de las contradicciones y carencias del Derecho internacional. Bilbao: Universidad del País Vasco/Euskal Herriko Unibertsitatea.

López, J. J. (2016). 100 años de libre determinación de los pueblos. La evolución del principio. Anuario español de derecho internacional, Nº 32, 2016, 259-295.

Lucía, P. L. (2014). El derecho de autodeterminación de los pueblos: análisis crítico del marco constitucional español desde la filosofía jurídico-política. Oviedo: Universidad de Oviedo.

Martín, J., & Nanclares, P. d. (2015). Reflexion juridicas a Proposito de Una Eventual Declaración Unilateral de Independentencia de Cataluña. Madrid: Real Instituto Elcano.

Pérez, J. R.-Z. (1999). Sobre el derecho de autodeterminación y su compatibilidad con la Constitución. Teoría y realidad constitucional(3), 103-124.

Perilla, J. C., & García, D. E. (2020). El vacío de poder en el Medio Oriente. Análisis del caso kurdo. Geopolítica(s). Revista de estudios sobre espacio y poder, 11(2), 95-118.

Presidency.gov.krd. (2017, August 1-30). presidency.gov.krd. Retrieved from presidency.gov.krd: https://presidency.gov.krd/krp/kurdish/articlearchive.aspx

President, O. o. (2017, February 18). White House. Retrieved from https://trumpwhitehouse.archives.gov/briefings-statements/readout-vice-presidents-meeting-president-iraqi-kurdistan-region-masoud-barzani/

Rubin, M. (2016). Kurdistan Rising? (1 ed.). American Enterprise Institute.

Segovia, J. (2020). Génesis y desarrollo histórico de la autodeterminación política: autonomía, autogobierno y autolegislación en la modernidad. In M. Ayuso (Ed.), La autodeterminación: problemas jurídicos o políticos (pp. 17-54). Madrid: Consejo Nacional de Investigaciones Científicas y Tecnológicas (Argentina).

Spokesperson, O. o. (2015, May 5). U.S. Department Of State. Retrieved from https://2009-2017.state.gov/r/pa/prs/ps/2015/05/241982.htm

STS 2997/2019, CAUSA ESPECIAL núm.: 20907/2017 (Tribunal Supremo Sala de lo Penal octubre 14, 2019).

Unceta, J. A. (2008). El Derecho Internacional de secesión. Madrid: Universidad Complutense de Madrid.

Unceta, J. A. (2014). El secesionismo catalán en el contexto del Derecho Internacional. Revista de ciencias jurídicas y sociales, 17(2), 117-155.

Zeraoui, Z. (2007). El dilema kurdo: el derecho a la autodeterminación y las exigencias estratégicas regionales. In M. R. Figueroa, El Islám y Occidente desde América Latina (pp. 289-316). Mexico: El Colegio de Mexico.

ابوبکر على. (٢٠١٩). لە سایەى خەمەکانى ناسیونالیزمى کوردیدا (الإصدار ١). سلێمانى: لە بلاوکراوەکانى سەنتەرى نەهرۆ بۆ لێکۆڵینەوەى سیاسى و ستراتیژى , کوردستان.

بورهان یاسین، و سەردار عزیز. (٢٠١٧). دەوڵەتى سەربەخۆى کوردستان لە ناوەوە بۆ بنیادنان, لە دەرەوە دانپیانان (الإصدار ١). سلێمانى: چاپخانەى کارۆخ.

تالیب رشید یادگار. (٢٠١٣). بنەما گشتیەکانى یاسایى نیودەولەتى (الإصدار دووەم). ئەربیل: خانەى موکریان بۆچاپ و بلاوکردنەوە.

جلال طالبانى. (٢٠٢١). أغد وديمقراطى وحرمان شعب حتى من حق الحلم (الإصدار ١). سلیمانیە: منشورات مكتب تنمية الفكر و التوعية فى الاتحاد الوطنى الكردستانى.

جوهر نامق سالم. (٢٠٠٨). کورد لە گەمەى دەقە یاساییەکاندا (الإصدار ١). اربیل: دەزگاى چاپ و بلاکلادنەوەى ئاراس.

حسین ئیحسانى. (٢٠٢٢). لێکەوتەکانى سەربەخۆى هەریمى کوردستان لەسەر ئاسایشى ناوچەیى (الإصدار ١). (محمد کەریمخان، المترجمون) اربیل: ئینسکلوپیدیاى پارتى دیمکراتى کوردستان.

خەبات عەبدوڵڵا. (٢٠٠١). بنەما تیۆرییەکانی جوگرافیای عەسکەریی کوردستانی باشور (الإصدار ١). سلێمانى: وەزارەتی ڕۆشنبیری.

سامی شۆڕش. (٢٠٠٢). عێراق و دەوروبەری؛ کورد لەو ناوەندەدا (الإصدار 1). اربیل: ئاراس.

سەردار عزیز. (٢٠١٣). حکومەت و سامانى سروشتى لە هەرێمى کوردستان (الإصدار ١). سلێمانى: دار عربیە للعلوم ناشرین.

شۆرش حاجى. (٢٠١٨). ناسێۆنالیزمى کوردى پەرچەکردار (الإصدار ١). تاران: چاپخانە و پەخشى ماد.

صانع شەریف قادر. (2022). راپرسی سه‌ربه‌خۆیی هه‌رێمی كوردستان لە ژێر رۆشنایی یاساى نێودەوڵەتیدا (الإصدار 1). اربیل: لە بڵاوکراوەکانی دەستەی ئینسکلۆپیدیای پ. د. ك.

عبدالحکیم خسرەو ، عبدالفتاح عەبدولڕەزاق، کاوان ئیسماعیل، چواس حەسەن، و بەختیار حیدەر. (٢٠٢٠). ڕەهەندە دەستووری و یاساییەكانی ڕیفراندۆمی سەربەخوییی هەرێمی كوردستان. تأليف بۆ مێژوو. اربیل: روکسانا.

عبدالرزاق شریف. (٢٦ ٠٧, ٢٠٢١). درەو. تاريخ الاسترداد ٢١ سیپتەمبەر, ٢٠٢٤، من درەو: https://drawmedia.net/page_detail?smart-id=8677

عەبدوڵا کران. (٢٠١٧). توركیا، داعش و دەوڵەتی سەربەخۆی كوردی. تأليف سەنتەرى لێکۆڵینەوەى روداوو، کوردستان لە دواى ئۆپەراسێونەکانى موصل و رەقە (الإصدار ١، الصفحات ١٣٠-١٧٠). اربیل: سەنتەرى لێکۆڵینەوەى روداوو.

فارۆق رفیق. (٢٠٠٩). یەک کاتژمێرى ماوە بۆ نیوەى شەو (الإصدار ١). سلێمانى: ناوەندى ڕەهەند.

فواد مطر. (٢٠١٨). الكردي المخذول رواية الدولة السراب فى الوطن المستحيل (الإصدار ١). بیروت: الدار العربیە للعلوم ناشرون.

کوردی, ف. (٢٠٢٠, تەمووز ٠٢). کوردستان تایمز. Retrieved from کوردستان تایمز: https://kurdistantimes.org/2020/07/02/

مادلین ئۆلبرایت. (٢٠٠٩). سیاسەتی ئەمریکا و ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست (الإصدار ١). اربیل: سەنتەرى لێکۆڵینەوەى فکرى و ئەدەبى نما.

محمد حاجى محمود. (١٢ کانونى دووەم, ٢٠٢٠). محەمەدی حاجی مەحمود: قاسم سولەیمانی پێیوتین لەکەرکوک ریفراندۆم مەکەن، تا حەمرینتان ڕادەست دەکەین. (دڵشاد ئه‌نوه‌ر، المحاور) تم الاسترداد من https://www.dengiamerika.com/a/interview-with-mohamad-haji-mahmoud/5242203.html

محمود مەلا عزەت. (٢٠٠٦). حکومەتى کوردستان لە ناو مەتەڵى سیاسیەتى بریتانیادا ١٩١٨-١٩٢٤ (الإصدار ١). سلێمانى: بنکەى ژین.

مستەفا, ن. (٢٠١٧, ئایار ١٩). دەوڵەتى کوردى. سلێمانى: KurdsatNews. Retrieved from https://www.youtube.com/watch?v=4baqvaPuN3Y&t=2s

مسعود بارزانى. (٢٠٢٠). بۆ مێژوو (الإصدار ٣). اربیل: ڕۆکسانا.

نەوشیروان مستەفا. (١٩٩٩). خولانەوە لەناو بازنەدا (الإصدار ١). لندن: مەلبەندى ئاوەدانى کوردستان.

نەوشیروان مستەفا ئەمین. (٢٠١٣). بەدەم ڕێگاوە گۆڵچنین. بەیروت: الدار العربية للعلوم ناشرون.

ئاژانسى هەوالى میهر. (٨ تشرینى یەکەم, ٢٠١٨). ئاژانسى هەوالى میهر. تاريخ الاسترداد ٢٢ حوزیران, ٢٠٢٣، من https://ku.mehrnews.com/news/30743

Full Text

Send this to a friend